Důraz na zdraví a vzdělání. I to je v Sokole Pražském součást basketbalu
Proč basketbal? Protože je to nejhezčí kolektivní sport. Alespoň podle Milana Horáka, který se věnuje dětem v Sokole Pražském. Tedy v jednom z nejúspěšnějších oddílů, který má plus nejen ve skvělém zázemí, ale i v dalších nadstavbových aktivitách, které svým hráčům nabízí.
Pokud nejste skuteční znalci Prahy, asi vás umístění Sokola Pražského překvapí. V proluce mezi Ječnou a Žitnou stojí několikapatrová budova, která byla postupně upravována a přistavována. K původnímu jádru s tělocvičnou byla už v roce 1912 přistavena budova s další tělocvičnou, v roce 1937 došlo k přístavbě obytné části.
Dýchá tu historie, kromě tělocvičen tu najdete i zrcadlový sál, ve kterém se připravují baletky. Jenže kromě historie tu díky postupné rekonstrukci objevíte třeba i saunu nebo skvěle vybavenou posilovnu.
„Dlouhodobě máme mezi pražskými oddíly dobrou pozici, udělali jsme si velmi dobré jméno. Co si analyzujeme naše náborové akce, lidé k nám obvykle přivádějí děti na základě přímého doporučení. Hledají klub s dobrou prací s mládeží,“ vypráví Milan Horák.
Milan Horák je jedním z těch, díky nimž získal Sokol Pražský své skvělé basketbalové reference. Působí jako trenér přímo v Sokole, kromě toho je zástupcem ředitele na Základní škole Ohradní. Přitom není sám, kdo se podílí na vzájemné symbióze obou organizací. „Propojení funguje v osobách trenérů a učitelů. Na základní škole vedeme kroužek, šikovné děti, které se chtějí věnovat sportu na vyšší úrovni, pak provážeme se Sokolem.“
Basketbal se tu opravdu dělá na skvělé úrovni. Povedlo se tu vychovat několik mládežnických reprezentantů, starší žáci kategorie U15 vyhráli dvakrát po sobě mistrovství republiky, letos skončili sedmí. „Dokud jde o žákovské kategorie, nejsou výsledky důležité. Důležité je, aby děti byly zdravé, neflákaly školu a naučily se ty správné dovednosti, ze kterých budou těžit v dorosteneckých letech. Pokud pak u basketbalu zůstanou i v dalších letech, jde o největší úspěch, jaký si trenér může přát.“
V Sokole Pražském se totiž hodně dbá na vštípení zaujetí pro sport. Začíná se už u pětiletých dětí, které mohou navštěvovat pohybovou školku, která sice funguje pod záštitou basketbalu, ale dbá se v ní o všestrannost. Učí se v ní také disciplíně a zapálení pro danou věc. Až do skutečných soutěžních sezon se neřeší fyzické predispozice, nikdo u dětí neřeší, jestli je jejich výška bude nebo nebude jednou limitovat. „Basketbal se stává hodně atletickým, takže se v něm poslední dobou stejně prosazují chytří a rychlí hráči, kteří třeba nemají ideální výšku,“ vysvětluje Milan Horák.
Podle jeho slov je basketbal nejhezčí kolektivní hrou. Navíc s historickou tradicí sportu vysokoškoláků. „V Sokole Pražském proto nekašleme na studijní výsledky, nekašleme na zdravotní prevenci, nekašleme ani na doprovodné akce.“
Jednou takovou akcí je třeba projekt Děti dětem, který má přímou návaznost na sportovní spolupráci dětí ze ZŠ Ohradní s dětmi z Jedličkova ústavu. „Sportování s hendikepovanými dětmi jim ukáže, jak by si měly nastavit priority. Že ty důležité věci jsou úplně někde jinde než to obvykle vypadá.“
V rámci Děti dětem se během mistrovství republiky rodiče, trenéři i fanoušci zavázali k finančnímu daru na základě slibu, když někdo něco zvládne... „Například že dá rodič sto korun za každý tříbodový koš svého syna,“ vysvětluje Milan Horák a připomíná, že v prvním roce se vybralo 10 200 korun a v tom druhém 15 089 korun.
Zaujal vás Sokol Pražský? Pak máte šanci - přípravky i nejmladší kategorie se vždy pěkně zaplňují, ale tentokrát je výjimka u ročníku 2005. "Kluci letos statečně odehráli svou první soutěžní sezónu, ale je jich málo. Proto do té příští mezi sebou rádi přivítáme zájemce o basketbal, který nám minimálně početně velmi pomůže," posílá výzvu Milan Horák.
Je pro vás Sokol Pražský z ruky? Pak si vyberte na naší mapě nejbližší basketbalový klub a jděte se podívat na trénink.
