​V Hrabové se děti hýbou. "Prostě jsem je zblbla," směje se Jaroslava Králová

​Rodinné prostředí, nadstandardní zapojení učitelů a nadšené děti. To je jednoduchý recept malotřídky v Hrabové, jak rozpohybovat české děti. „Sport je lék na všechno,“ říká učitelka Jaroslava Králová.

Už čtyřikrát se Hrabová zapojila do projektu Sazka Olympijský víceboj a teď se chce zaměřit kvůli dalšímu rozvoji dětí i do Odznaku Všestrannosti Olympijských Vítězů. Místní malotřídku postupně navštívili ambasadoři Vavřinec Hradilek, Mirka Knapková-Topinková, Ondřej Bank a Šárka Kašpárková a děti se tu opravdu hýbají. Dobrovolně. A to dokonce i o hlavních přestávkách.

Proč se Hrabová zapojila do Sazka Olympijského víceboje?

Já osobně jsem velký sportovec a delší dobu jsem přemýšlela o tom, jak tyhle mé myšlenky převést do školní praxe. Pak se objevil Sazka Olympijský víceboj a mě nápad zaujal, líbil se mi. Jde totiž o věc, kterou je schůdné přenést do hodin tělesné výchovy. Prostě to u nás padlo na úrodnou půdu a děti jsou z toho nadšené.

Vím, že zvažujete také zapojení do Odznaku Všestrannosti Olympijských Vítězů.

Děti by to znovu rozvinulo a posunulo dále. Sazka Olympijský víceboj je o rozvíjení sama sebe, ale OVOV by nám dal možnost porovnání s dalšími školami. Vyzkoušeli bychom si další a nové fyzické aktivity a přidala by se i motivace. Co si budeme povídat, sport je především o vítězstvích a soupeření.

Který z ambasadorů-olympioniků udělal na vás osobně největší dojem?

Každá návštěva byla jiná a zároveň velmi obohacující. Každý z nich byl jiný, kazdý z nich je výrazná osobnost. Mě ale asi nejvíc oslovila Šárka Kašpárková, která u nás byla teď 21. září, a u které je vidět velký pedagogický talent. Uměla děti oslovit a namotivovat.

Ale to se vám v Hrabové daří i tak, ne?

Je pravda, že provádíme různé aktivity. Věnujeme se například pravidelnému otužování, a to už šest let. Děti se o velké přestávce převléknou jen do trenýrek a do trička a společně s učitelem vyběhnou na nedaleké sportoviště, kde si zacvičí cviky pro protažení. U dětí, které se tomuto otužování věnují, se výrazně snížila nemocnost.

Máte velkou radost, že to u vás takhle skvěle funguje?

Mám dokonce obrovskou radost. Fandí nám i rodiče dětí. Loni jsme se v červnu věnovaly i olympijskému běhu, děti mě mile překvapily, všechny to odběhly. Mám radost i z toho, že za mnou chodí naše páťačky a ptají se, jestli by se nemohly ke mně připojit, když si jdu sama ráno zaběhat.

Jak se vám v dětech povedlo vzbudit takovou chuť se hýbat?

Asi je zkrátka dokážu zblbnout. Vedu také taneční kroužek a i tam mám rekordní počet dětí.

Pomáhá k tomu třeba i pocit větší sounáležitosti, který bývá malotřídkám vlastní?

Určitě ano. S dětmi si hodně povídáme, na všechny akce se s nimi připravujeme. Ve škole prostě máme rodinné prostředí. Děti si každý rok vedou vlastní sportovní deník, plní jednotlivé úkoly. Stává se, že je potkáte na ulici, jak trénují disciplíny olympijského víceboje a rodiče jim s tím ještě pomáhají.

Co byste vzkázala těm školám, které se do sportovních projektů ještě nezapojily?

Ze zkušenosti vím, že sport je lék na všechny potíže. Ať už na psychické problémy, tak na ty fyzické. Sportující děti se se vším poperou mnohem lépe.

Partner Partner

Sport v okolí, společný projekt Sazky a Českého olympijského výboru, pomáhá veřejnosti najít co nejsnazší cestu ke sportu.

Kalendář sportovních akcí a největší veřejná databáze sportovních klubů doplněná o užitečné a zajímavé informace, a to vše na jednom místě.

Partner Partner Partner Partner Partner