Hvězdy od vody rostou v nymburské „Nejlepší Loděnici Na Světě“

Nymburská vodácká parta označuje tohle místo jako Nejlepší Loděnici Na Světě. Mistr světa v rychlostní kanoistice Martin Fuksa sem chodí, i když zrovna nemusí. „Jedu se podívat za malými kluky, pokecat s nimi, podívat se zase na jejich trénink, baví mě to,“ říká dvojnásobný medailista z loňského mistrovství světa.

Ačkoli jako kluk hrával dvojnásobný medailista z Evropských her Martin Fuksa hokej a snil o kariéře v zámořské NHL, i jeho na nymburský „Veslák“ dotáhla rodinná tradice. A už ho nepustila. Jeho děda Josef trénuje rychlostní kanoisty v Nymburce už pět desetiletí. Táta Petr posbíral jedenáct medailí z mistrovství světa a sedmdesát domácích titulů. Loděnice u Labe by nefungovala bez babičky Jany a kanoistice se věnovala i Fuksova maminka Lenka.

„Dobře se tam trénovalo, byla tam prima parta. Je to rodinná loděnice v příjemném prostředí a klidné části, super místo na trénování,“ vzpomíná kajakář Jakub Špicar, medailista ze světových a evropských šampionátů juniorů i do třiadvaceti let.

Rodinnou atmosféru podtrhuje i další příběh. Když se kajakář Jiří Kraft dával dohromady z ošklivé nehody na motorce, Josef Fuksa mu dovezl domů pádlovací trenažér.

Na průčelí budovy září velký nápis TJ Lokomotiva Nymburk, Kanoistický oddíl. S lodí je to odsud pár metrů k řece, kterou na jedné straně utíná přehrada a které na druhou stranu zatáčí do dáli. Na druhém břehu je vidět nymburské sportovní centrum, kde se připravují atleti i další sportovci.

Na vodě se pádluje, podél řeky se běhá. „Typický tréninkový den byl o prázdninách, kdy jsme už nechodili do školy a mohli jsme trénovat dvakrát denně. Ráno se šlo na vodu a odpoledne taky, ale taky jsme šli běhat nebo do posilovny. Po tréninku jsme hráli fotbal, jak normální, tak stolní. A ještě jsme tam měli kulečník, ten se hrál hodně v zimě,“ popisuje Jakub Špicar. „A na trénink se v Nymburce jezdí na kole.“

Rychlostní kanoistika nabízí dětem sport v přírodě a všestranné zatížení. Trénuje se kondice i obratnost. Příprava obsahuje běh, plavání, běh na lyžích i silový trénink přiměřený věku. Nechybí hry a protahování. Až s postupem věku se zvyšuje specializace na pádlování, nicméně i profíci tráví v zimě spoustu času na běžkách, při běhu, v bazénu i posilovně. A taky strečinkem.

Zájemci o rychlostní kanoistiku by měli umět plavat. Do loděnice stačí přijít třeba v deseti letech. Pokud má dítě gymnastické nebo atletické základy, může pádlování vyzkoušet i později.

V Nymburce už vychovali spoustu hvězd – medaile z mistrovství světa má vedle Fuksy třeba další kanoista Jaroslav Radoň. Lokomotiva dlouhodobě patří mezi nejlepší oddíly v mistrovství republiky klubů, loni byla na druhém místě. Fuksův mladší bratr Petr, nejlepší juniorský kanoista Českého poháru za rok 2015, i jeho týmoví parťáci vozí spoustu medailí ze závodů olympijských nadějí.

I Martin Fuksa sem chodil odmalička, jen si nejdřív představoval kariéru ve stylu Jaromíra Jágra. Vnímal, že táta Petr jezdí na soustředění a na závody. „Ale byl jsem zažraný hokejista, neměl jsem z toho rozum,“ odvětí. „Pamatuju si, že táta v roce 2006 vyhrál mistrovství světa na čtyřkanoi a to ve mně možná vyvolalo takový zlom. Byl to jediný závod, kterým jsem fakt žil. S klukama na tréninku jsme si vždycky vlezli do čtyřkanoe a kopali jsme ji jako oni do cíle a vykoupali jsme se stejně jako oni tenkrát v Szegedu. Byla to ohromná sranda. Parta u vody je úplně jiná než v hokeji nebo kdekoli jinde, všichni jsou kamarádi.“